Protože jsem neuvěřitelně moderní a ctím svobodu slova, přikládám pod tento text kontaktní formulář a diskuzi (ano, jako v roce 2009). Budu moc rád, když se mě zeptáte veřejně či soukromě (klidně taky na whatsappu nebo kdekoli), co vás zajímá. Ideálně aby se to týkalo pobytu tady na farmě, ale samozřejmě jsem tu pro vás i s jinými problémy. Trošku mi dochází nápady, o čem vás infromovat, tak jdu štěstíčku naproti.

---

Je tady asi osm roubenek pro wwoofery a my bydlíme v tý nejlepší, protože jsme tady první. Má kamna a elektřinu, to ostatní nemají. Mimo neděli tady ale skoro nejsme, protože trávíme většinu času venku.

Snídaně je v půl devátý, s prací většinou začínáme okolo desátý. Pomalej rozjezd. Oběd tu nějak organizovaně nevedeme, ale většinou si se Shanem ohřejeme zbytky od večeře anebo připravíme sendvič. Paula zároveň nonstop něco peče, takže jsou tu pořád k dispozici cupcaky, všemožný banana bready, cookies... Pracujeme většinou zhruba do pěti, když nepotřebujeme dodělat něco urgentního. Před večeří je jednou za dva dny čas na sprchu. Tady v divočině se to obden snese. Máme normální sprchovej kout s plynovym ohřívačem, takže je to plnohodnotná očista. Večeře je okolo šestý, po ní už jen pomůžeme s nádobím, skočíme pro vodu, zavřeme slepice a pomazlíme kuřátka a hotovo.

Není to žádnej velkej zápřah, rozhodně se večer necejtim nějakej strhanej. Chodíme spát hodně brzo, většinou okolo devátý desátý. Tma tady je až okolo čtvrt na dvanáct, takže na tu se čekat nevyplatí. Čili každej den mám asi 9 hodin nerušenýho spánku, na to jsem si teda hodně rychle zvyknul a je to děsně příjemný.

Snídaně i večeře jsou hodně ukecaný, povídáme si o blbostech i vážnejch věcech. Na mě jsou čas od času mířený otázky na českou historii a tak, to jsem teda občas trochu v koncích. Já nevim, proč naše vlajka vypadá takhle a kdy byli na území Česka první lidé, fakt nevim. Občas si vymejšlim, ale u důležitejch věcí jdu s pravdou ven a začnu mluvit třeba o pivu nebo fotbale.

Neděle je fakt neděle, to je totální vypínák, z hyperaktivních farmářů se stávají plnohodnotní důchodci, kteří se nezvednou z gauče od televize a křížovek. Zkusil jsem si mimochodem americkou křížovku a totálně bez šance. Já dnešní neděli využil k běhu, protože je tady právě asi pětidenní období, kdy je možný běhat. Na jezeře už je totiž jen led s takovým protiskluzovým popraškem, takže to docela jde. V lese se tady běhat nesmí, protože běžící jídlo přitahuje medvědy mnohem víc než chodící jídlo. Na jezero se ale medvědi bojí, takže se to snažim pořádně vytěžit a zatím jsem byl běhat každej den. Tedy dvakrát. UPDATE: To jsem psal minulou neděli. Ten večer začalo pršet, takže jezero se stalo skutečně jezerem a moje krátká běhací eskapáda byla u konce.

---

Špatná zpráva je, že minulou neděli večer začalo pršet. Dobrá zpráva je, že po čtyřech dnech přestalo pršet. Špatná zpráva je, že začalo sněžit. Dobrá zpráva je, že už zase nesněží a vypadá to, že chvilku vydrží i teploty nad nulou. Letoční zima je opravdu jedinečná a nějak se jí nechce odejít. Každý rok se tu (mimo tisíce dalších věcí) zapisuje do kalendáře lake break, tedy den, kdy se dá přistát bezpečně na jezeře letadlem. Letos to podle všeho vypadá až na červen, takže dosavadní rekord. Yay, to mám opravdu radost, že tady je furt ta posraná zima.

Místňáky to nerozhodí, ale musim se přiznat, že už mi to docela leze krkem. I když vykoukne občas sluníčko, tak sníh pořád poměrně dost drží a ještě minimálně dva, spíš tři týdny tu s námi bude. No co už, asi se musim přiučit místní trpělivosti.

Dneska je zase neděle. Včera jsem u večeře jen tak nadhodil, jestli je oukej, když si udělám díru na kraji jezera, abych mohl zkusit otužování. Mika to evidentně zaujalo, protože mě dneska vzbudil zvuk motorovky (nedělní klasika, připadal jsem si chvilku jako na prázdninách na českém venkově). Teď mám moc pěknou profesionální otužovací díru do jezera, takže do toho fakt musim jít, jinak by to byla ostuda. No, držte palce.

Přeju vám nádherný Den vítězství, dejte si za mě jednu Plzeň a já si tady přiťuknu s Amíkama, kteří ji osvobodili. Nebo tak nějak.

---

Napište mi, prosím, cokoli vás zajímá. Využít můžete tady diskuzi, formulář, nebo mi napište mejla, na whatsappu, messengeru, signalu, instagramu anebo mi pošlete pohled. Ale o tom zase příště.