Upřímně řečeno mnohem později, než jsem čekal. Jsem tady už skoro tři týdny a režim se tak zaběhl, že se z většiny úkonů stává rutina, takže nevyhnutelně přišel pocit nudy. Ale taky je to nedostatkem sluníčka, který nám jednak nedodává dobrou náladu, ale hlavně kvůli tomu nemůžeme začít nové projekty, protože potřebujeme povolenej sníh.

Dneska je neděle, v neděli se nepracuje. A je konečně nádherně. Takže jsme si se Shanem vzali ze stodoly lyže a šli na procházku. Jsou to zvláštní lyže, asi 120 cm dlouhé, široké jak klasické lyže do hlubokáče, mají na skluznici kus koberce a ke všemu navíc snowboardové vázání, který má trochu volnou patu. Kupodivu se na tom chodí fakt skvěle, ušli jsme asi šest kilometrů a ani mě to moc neunavilo. To se asi nedá říct o Shaneovi, kterej v životě neviděl sníh a nikdy nestál na lyžích. Ale nějak jsme to zmákli.

Problém s takovou procházkou je, že tady nic není. V létě je to o trochu (ne o moc) lepší, protože vylezou třeba hezký jezírka a tak. Ale v zimě tady prostě není vůbec nic, jenom les a jezera. Kdyby člověk chtěl na pořádnej vejlet třeba na tu horu, co máme před nosem, tak je to aspoň na tři dny. Ale když jsme se od toho odprostili, tak to byla prostě pěkná procházka lesem.

Z okna mimochodem koukáme taky na nejvyšší horu Severní Ameriky, která se až donedávna jmenovala Mt. McKinley (tak jsme se to i my učili ve škole), ale před pár lety konečně někomu došlo, že ten americkej prezident McKinley nikdy ani na Aljašce nebyl, tak to přejmenovali na Denali, což je původní název. A v místním jazyce to něco znamená, a já zapomněl, co. Ale když řeknu něco jako "velká hora", tak se podle mě nebudu moc mýlit.

A aby to bylo kompletní, tak třetí hora, na kterou právě teď koukám z okna, zapříčinila, že máme jako jedinej stát v Evropě ženu na prvním místě žebříčku nejbohatších lidí.

Obecně je tu příroda nechutně krásná, ale je to všechno tak příšerně daleko, že vlastně není možný bez vrtulníku anebo sněžnýho skútru v zimě něco pořádnýho vidět. Ale nemyslím si, že by mě ten nádhernej výhled přestal bavit, takže jsem spoko.

FunFact na závěr: jedinej, kdo může na Aljašce legálně vlastnit soba, jsou původní obyvatelé. O těch zase příště.